Dějiny objektu
Po ukončení druhé světové války se svět ocitl ve stavu zvýšeného politického a vojenského napětí mezi zeměmi socialistického bloku a západními, kapitalistickými mocnostmi. Toto období, známé jako studená válka, bylo charakteristické vzájemným nepřátelstvím a závodem ve zbrojení, které mohly kdykoliv přerůst v otevřený válečný konflikt.
Pokud by tehdy byla vyvolána třetí světová válka, byly by v ní s velkou pravděpodobností použity i jaderné zbraně. V reakci na tuto hrozbu vzniklo mnoho obranných a bezpečnostních opatření, včetně výstavby bunkrů, jako je ten v Přáslavicích.
Důležité mezníky v historii bunkru

Mapa objektů zodolněných zesilovacích stanic
S vyostřující se situací po Kubánské krizi kladl Sovětský svaz zvýšený důraz na odolnost telekomunikační sítě v celém prostoru Varšavské smlouvy pro případ krizové situace. To vedlo k plánování a výstavbě zodolněných zesilovacích stanic.
Po přáslavickém objektu, který byl prvním z řady, následovala výstavba dalších objektů.
Tyto stanice měly zajistit nepřetržitý provoz komunikace a z toho vycházelo velké množství různých telekomunikačních technologií, které se v objektu protínaly.
